Slezský maraton je dá se říct můj oblíbený závod. Jednak je skoro domácí, v krásném prostředí a s příjemnou atmosférou. Na ten letošní jsem se těšil už dlouho předem. Pravda, po loňském ročníku, který mi po několika nevydařených závodech vyloženě sedl, jsem se chystal ještě vylepšit loňských 4:32:59, kteréžto plány vzaly za své, když jsem za červen a červenec nabral oproti loňsku manko cca 300 km v tréninku. Holt to nějak časově nevycházelo... Když přišel srpen, snažil jsem se to nějak dohnat, ale spíš jsem si jenom zrasoval nohy, ale nakonec jsem se nějak dal dokupy, takže v sobotu ráno vyrážíme do Dolní Lomné, užít si sobotu v kopečcích.
Nevím jak to dělají, ale letos si organizátoři objednali luxusní běžecké počasí - trošku sluníčka, trošku mraků a nějakých 20°C, co lepšího si můžete přát? Trasa stejná jako loni - 40,5 km, D+2150m, takže budeme mít co srovnávat.
Už na startu je všude spousta známých, člověk ani nestihne se všemi pokecat a už nás vypouštějí směr Kozubová... Pamatuju si z loňska jen první tři mezičasy - Kozubová , Košařiska a Ostrý a to ještě jen velmi přibližně - jen v Košařiskách vím, že to vloni bylo cca 1:12, no tak jako loni to bude na pocit...:)
 |
| Odstartováno |
První kopec jde slušně (0:39) a seběh do Košařisk opět brzdím (pořád si pamatuju první rok, kdy jsem se tady zrušil a zbytek závodu se trápil), takže mě předbíhá dost lidí - mimo jiné kolem mě profičí Kuba a vzápětí mizí za zatáčkou - ten se tedy rozhodně nešetří. Dole jsem za 1:07, takže mám asi 5 minut k dobru, ale začínáme až teď - na Ostrém se uvidí, jestli to půjde nebo ne. Ve stoupání se to začíná míchat, pár lidí jde přede mě, pár se naopak propadá za mě, pocitově je to takový průměr. Nahoře na občerstvovačce za nějakých 1:40, takže asi pořád trochu napřed, ale dál už to je běh do neznáma, další časy ani netuším.
 |
| První kopec za námi - Kozubová |
Dolů do Tyry je to moje oblíbená část, technický seběh, který si vždycky užiju, předbíhám pár lidí a kolem potoka se stáčíme zpátky nahoru na Kalužný. Stoupání není špatné, většina je lesem, obloha se trošku zatáhla a tak není horko, lepší počasí ani být nemohlo. Dostáváme se zpátky na hřeben (2:23) a pokračujeme přes Kalužný na Slavíč. Nohy mám nějaké gumové, už to není ono, musím víc tahat a spoluběžci mi na hřebeni pomalu mizí... Druhá občerstvovačka Slavíč (2:44) - kousek banánu, sůl, doplnit vodu a hurá z kopce na Lačnov. Tenhle úsek jde, zvlášť prudký sešup z Lačnova, pak ale přichází dlouhý úsek po cestě na tatínky - tohle opravdu nemusím a oproti loňsku se tady docela trápím. Konečně jsme dole pod Kamenitým a stoupáme na poslední občerstvovačku. Tenhle kopec mi už - stejně jako loni - moc nechutná a jsem rád, když dorazíme k chatě (3:39). Beru si jen trochu vody a tabletu a vydávám se vstříc poslednímu stoupání na Kozubovou. Úsek pod stoupání zvládám sotva indiánským během, nohy mají dost. Je tu poslední krpál a táhlé stoupání k vrcholu - jen se dočkat zlomu na hřebeni, kde se dá zase běžet.
 |
| Poslední krpál |
Jsme tady, hřeben ke kapličce (4:04), pár kroků před ní mě chytá křeč do levého stehna, naštěstí o dva kroky dál se cesta láme z kopce dolů a noha povolí... jinak jsem tam snad zůstal. Koukám na hodinky - zbývá pět kilometrů a na loňský čas mám nějakých 25 minut, budu si muset švihnout, aby to nakonec nebylo horší než loni!
Začátek je prudce dolů lesem, to já můžu. Pouštím to a předbíhám pár lidí, kterým tenhle krpál už nedělá dobře. Dobíhám k Polaně - odsud je to už jen 2 kilometry po cestě, to budu muset nějak přetrpět. Skáče mi mezičas na posledním kilometru - 6:40! A jeje, nezbývá než donutit nohy k pohybu, jinak to nedám. Stehna zatím drží, na křeč to nevypadá, tak si to dupu cetou, kolik nohy dovolí a konečně vidím bránu, cvakám čas a nakonec oficiálních 4:30:34, takž přece jen o 2 a půl minuty lepší než loni.
Konec dobrý, všechno dobré...
Doma podle záznamu jsem zjistil, že jsem v Tyře měl už asi 6 minut náskok oproti loňsku, ale na Tatínkách to bylo už jen něco přes 3 minuty a na Kozubové dokonce jen 1 minuta, takže jsem to zachraňoval až posledním seběhem. Ale nebylo to horší než před rokem i přes ten výpadek v tréninku a to potěší.
Takže zase za rok, ale tentokrát na nové trase - 46 km, skoro 400 výškových metrů navíc. Aspoň nebude co srovnávat :). Znova bude výzvou dostat se vůbec pod 5 hodin.
Použity fotky od Lomná Dolina, Falcon81
